Zemřel vám někdo blízký a vy si kladete otázku, zda si můžete pro dědické řízení zvolit vlastního notáře? Realita je taková, že zákon žádný výběr neumožňuje. Proces se řídí jasnými pravidly a notáře vám vždy automaticky přidělí soud podle místa posledního bydliště a data úmrtí.
Během života se s dědickým řízením setká zřejmě každý z nás, ať už přímo, nebo prostřednictvím svých blízkých. Odchod člena rodiny je vždy náročnou situací, kterou mnohdy komplikuje i fakt, že řada z nás žije od svých rodičů či prarodičů desítky, nebo dokonce stovky kilometrů daleko, a to i v zahraničí. Vzdálenost však nic nemění na tom, že je po jejich odchodu nutné se postarat o pozůstalost.
V tento moment vstupuje na scénu notář. Ten nás provází dědickým řízením od samého počátku až po jeho ukončení, jehož výsledkem může být dohoda dědiců nebo soudní usnesení o rozdělení majetku. Notář velmi pečlivě zjišťuje majetek a dluhy zůstavitele a pátrá po tom, kdo je pravoplatným dědicem. Bez jeho součinnosti by majetek nemohl legálně přejít na nové vlastníky.
Můžete si pro dědické řízení vybrat vlastního notáře?
Ne. Ačkoliv u běžných notářských služeb si můžete vybrat kohokoliv, dědické řízení je výjimkou. Notář v něm totiž vystupuje jako tzv. soudní komisař, který je řízením pověřen přímo soudem. Z důvodu zachování naprosté nestrannosti a objektivity je mu vyřízení pozůstalosti přiděleno podle přesně stanoveného rozvrhu.
Jak se určuje, který soud bude věc řešit?
Základem je zjistit, pod který okresní soud dané dědické řízení spadá. Pravidla určuje zákon o zvláštních řízeních soudních. Místně příslušný je soud určený podle následující posloupnosti (pokud nelze aplikovat první bod, přechází se na další):
- Místo, kde měl zůstavitel v době smrti evidován trvalý pobyt (v informačním systému evidence obyvatel).
- Místo, kde měl zůstavitel naposledy bydliště (případně místo, kde se naposledy zdržoval).
- Místo, kde se nachází zůstavitelův nemovitý majetek.
- Místo, kde zůstavitel zemřel.
Jak se vybírá konkrétní notář?
Jakmile si podle výše uvedených pravidel určíme příslušný okresní soud, zbývá zjistit jméno konkrétního notáře. V tomto kroku se uplatňuje tzv. rozvrh činnosti notářů.
Každý soud má svá vlastní transparentní pravidla pro přidělování případů. V praxi to nejčastěji funguje tak, že jsou notářům případy přidělovány podle data úmrtí zůstavitele (např. úmrtí v určitých dnech v měsíci automaticky připadají konkrétnímu notáři). Pokud chcete s předstihem zjistit, který notář bude pozůstalost vašich blízkých řešit, stačí do internetového vyhledávače zadat „rozvrh činnosti notářů v řízení o dědictví" a podívat se na webové stránky příslušného krajského či okresního soudu.
Často kladené dotazy (FAQ)
1. Mohu si k vyřízení dědictví najmout notáře, kterého už znám?
Bohužel ne. Notáře si pro dědické řízení nelze svobodně vybrat. Je přidělován místně příslušným soudem jako tzv. soudní komisař na základě pevného rozvrhu, což má zaručit jeho maximální nestrannost.
2. Jak rychle po úmrtí zjistím, který notář má naše dědictví na starosti?
Soud pověřuje notáře zpravidla v řádu několika týdnů po úmrtí (na základě úmrtního listu z matriky). Pokud znáte datum úmrtí a místo trvalého pobytu zemřelého, můžete si jméno notáře dohledat předem v rozvrhu činnosti notářů, který zveřejňují soudy na svých webech. Následně vás notář sám písemně vyzve k součinnosti.
3. Podle čeho se určuje soud, který bude dědictví řešit?
Primárním kritériem je adresa trvalého pobytu zemřelého v době úmrtí. Pokud ji nelze určit, rozhoduje poslední faktické bydliště, umístění nemovitého majetku nebo místo úmrtí.
4. Co je úkolem notáře v dědickém řízení?
Notář má na starosti celé řízení. Vyhledává okruh dědiců (včetně prověřování závětí v centrálním registru), zjišťuje majetek a dluhy zemřelého a vede jednání s dědici tak, aby mohla být pozůstalost spravedlivě a zákonně rozdělena.
5. Co mám dělat, když žiji daleko (např. v zahraničí) a nemohu se k notáři dostavit?
Vzdálenost není překážkou. Dědicové, kteří se nemohou nebo nechtějí jednání účastnit osobně, mohou k zastupování v dědickém řízení využít advokáta, nebo plnou mocí zmocnit jinou důvěryhodnou osobu (například jiného člena rodiny). Proklik na plnou moc
Věděli jste, že?
Řízení u notáře může trvat několik měsíců, nebo dokonce i let, a zdaleka ne vždy je na vině samotný notář.
Během dědického řízení je nutné dodržovat přesně stanovené zákonné postupy a lhůty, které zkrátka nelze uměle urychlit. Do celého procesu navíc vstupuje celá řada vnějších faktorů. Notář musí obeslat a následně čekat na oficiální vyjádření od bank, pojišťoven a nejrůznějších úřadů, u kterých prověřuje, zda u nich zůstavitel neměl uložený majetek, nebo naopak nesplacenou půjčku. Celý proces pak mohou prodloužit i samotní dědicové, kterým zákon poskytuje závazné lhůty pro jejich vyjádření (například čas na rozmyšlenou, zda dědictví přijmou, nebo odmítnou).